Od letošního roku musejí mít všechna nově vyrobená auta také signalizaci zapnutí bezpečnostních pásů pro všechna sedadla i upozornění na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče.
Bezpečnost aut a výbava s nespočtem komfortních prvků se za posledních 30 let razantně změnila. Každým rokem se nároky zvyšují, dnes tak už z tovární haly nevyjede auto například bez automatického brzdového systému, nouzového volání eCall nebo systému upozornění na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče, o ABS a ESP nemluvě. V budoucnu mají být povinné i integrované alkoholtestery.
Bezpečnost moderních automobilů je dnes na zcela jiné úrovni než třeba před 30 lety, kdy se začaly v běžných vozech objevovat první airbagy. Škoda Octavia z roku 1996 už bez vzduchového vaku nevyjela, menší felicia jej také mohla mít, ale za příplatek. V roce 2000 už měla airbag řidiče standardně i Škoda Fabia, vak spolujezdce byl za příplatek 7 500 korun. Když projdeme nabídku 15 tisíc vozů v portfoliu AAA AUTO, zjistíme, že airbagy jich má 99 % – kousek bez nich najdeme jen zcela výjimečně; logicky je to tím, že hodně starých vozů je v nabídce AAA AUTO minimum. „U systému ABS je to velice podobné. Přestože v Evropě u nově homologovaných vozů začalo být povinné v roce 2004, a u všech vyráběných aut v roce 2006, má ho už 82 % aut roku výroby 2001, mladší pak stoprocentně. Totéž platí pro elektronickou stabilizaci podvozku ESP. Povinná je od roku 2011 pro nové homologace, o tři roky později už pro všechny vyráběné modely,“ říká Petr Vaněček, co-CEO (společný generální ředitel) společnosti AURES Holdings, provozovatele mezinárodní sítě autocenter AAA AUTO a Mototechna. A zároveň vysvětluje důvod: „Už před stanovením povinnosti ho většina automobilek sériově montovala kvůli testům organizace EuroNCAP, která při hodnocení bezpečnosti ubírala za jeho absenci hvězdičky. Proto ESP najdete už u 85,5% aut z roku 2012.“
Zatímco některé bezpečnostní prvky mnohdy řidičům komplikují jízdu, užitečným pomocníkem je například automatický brzdový systém, fungující na principu radaru nebo kamery, který má předcházet srážkám s jinými auty, ale i chodci a cyklisty. Jakmile zjistí, že se řidič k překážce blíží příliš rychle, varuje nejprve akustickou a grafickou signalizací, pokud šofér nereaguje, začne auto samo intenzivně brzdit. Tyto systémy se nejprve objevovaly v prémiových modelech a postupně jako prvek volitelné výbavy se „propadávaly“ do nižších tříd. U aut vyrobených v roce 2014 jej mělo pouhých 9,5 % vozů z nabídky AAA AUTO, o čtyři roky později už 37,6 % a v autech ročníku 2023 nechybí v 85 procentech případů. Také zde hrál velkou roli fakt, že se autonomní brzdění stalo součástí hodnocení bezpečnosti aut Euro NCAP. I tento systém je od letošního července povinně ve všech prodávaných autech – a patří k němu i signalizace velmi silného brzdění, třeba blikáním obou blinkrů nebo brzdových světel.
Nepleťme si ovšem tento sofistikovaný systém s podobě znějícím, ale v principu zcela odlišným „brzdovým asistentem“. Ten se do povinné výbavy dostal už v roce 2009 (opět pro nově homologované vozy, pro všechny vyráběné od 2011). „Důvodem bylo, že podle zkušeností z praxe mnoho řidičů neumí pořádně zadupnout brzdový pedál tak, jak je třeba, a jak se to učí třeba ve školách bezpečné jízdy. Auto s asistentem to proto udělá za ně – jestliže řidič začne nečekaně silně brzdit, systém vyhodnotí situaci jako krizovou a rychle aktivuje plný brzdný tlak, aby auto co nejrychleji zpomalilo,“ říká Petr Vaněček.
Bez jednoho z prvků už auto nekoupíte od roku 2018, a to systému nouzového automatického volání eCall. Zde žádné kontroverze nejsou. Fakt, že při nehodě si auto pomocí vlastní zabudované SIM karty zavolá o pomoc, nemůže nikomu vadit. „Občas si lidé stěžují, že tlačítko SOS, umístěné u vnitřního zpětného zrcátka, zmáčkly děti – a auto se dovolalo na dispečink Integrovaného záchranného systému. Žádný problém to není, stačí říct, že voláte omylem. Nejhorší je mlčet a nedělat nic – dispečer pak usoudí, že skutečně došlo k havárii, posádka nemůže odpovědět, a pošle na místo záchranáře,“ vysvětluje správný postup Petr Vaněček z AAA AUTO.
A ještě bez dalšího systému se od letoška auta neobejdou – upozornění na ospalost a nedostatek pozornosti řidiče. Používá se už docela dlouho, neustále se však vyvíjí. Některé systémy pracují se snímáním frekvence mrkání očí řidiče, pohybů hlavy, a tedy směru jeho pohledu, které snímá kamera; používá se také řešení pomocí kapacitních senzorů na volantu. „Podle toho, jak řidič volant drží, systém detekuje jeho únavu a nepozornost, a zvukovým signálem navrhne přestávku – na displeji se většinou zobrazí hrneček s kouřící kávou. Mnohým přijde systém otravný, ale upřímně – často jsem se přistihl, že má vlastně pravdu a že opravdu už nemám stoprocentní soustředění na jízdu,“ říká Vaněček. Podle směrnice EU není možné systém trvale vypnout, aktivuje se automaticky při rychlosti vyšší než 70 km/h. „Systém musí upozornit, jestliže únava řidiče dosahuje na stupnici švédského Karolinského institutu minimálně hodnoty 8, což je ‚ospalý, ale s úsilím se držící vzhůru‘. Někdy jej výrobci dobrovolně nastavují citlivěji na sedmičku, tedy ‚ospalý, ale bez úsilí se udrží vzhůru‘. Pro zajímavost, devítka je ‚velmi ospalý, bojuje s usnutím, vzhůru se drží jen s ohromným úsilím,‘“ vysvětluje Vaněček.
Komfortní prvky žádá téměř každý
Zastavme se ještě u komfortních prvků. Dnešní auta se už neobejdou bez klimatizace – počínaje rokem výroby 2021 ji má 100 % aut v nabídce AAA AUTO. Ještě u vozů ročníku 2016 to je „pouze“ 91 %, o dva roky později ale již 99,5 %. Velký zájem mají lidé také o systémy připojení chytrých telefonů. Systém Android Auto mají pouze čtyři procenta automobilů z roku 2015, o rok později už je to 11 procent, v roce 2018 pak 30 %, 2019 už ale téměř polovina (48 %). V roce 2022 jej mělo 74 procent aut, loni už 86 procent. U konkurenčního systému AppleCar Play jsou poměry téměř stejné. „Je tedy zřejmé, že pokud chcete tyto systémy využívat, vybírejte mezi novějšími vozy – nebo si nechejte zabudovat aftermarketový systém, který to umí i u starších aut. Takže v nabídce máme třeba VW Passat z roku 2011, vybavený autorádiem Ossuret,“ dodává Petr Vaněček.
„Koule“ vymírají
„Mnohé funkční doplňky, například typicky tažné zařízení, pak zákazníci poměrně často poptávají, ale bohužel jich dramaticky ubývá,“ doplňuje. Konkrétně: u vozů roku výroby 2011, které jsou aktuálně v nabídce AAA AUTO, má tažné zařízení třetina vozů (32 %). Ještě u ročníku 2017 najdeme 30 procent „koulí“ – což je téměř o polovinu víc ve srovnání s auty z roku 2023, kde jí disponuje pouze 17 % nabídky. A úplně nejhorší je to u zánovních vozů letošního roku výroby 2024, kde táhnout vozík může pouze 7 % aut. „Kdo tažné zařízení potřebuje, u nových a zánovních vozů má mnohem menší šanci ho sehnat. Na některé nové modely přitom zatím „koule“ neexistují nebo je nelze vůbec namontovat, a pokud to jde, je to poměrně drahé, zhruba kolem 20 tisíc korun,“ vysvětluje soumrak dříve tak oblíbeného doplňku Petr Vaněček.
